Břeclav - online video

Břeclav - on-line nonstop webkameraBřeclav (německy Lundenburg, polsky Brzecław, maďarsky Leventevár, do roku 1925 oficiálně a v místním nářečí Břeclava) je město v Jihomoravském kraji, 52 km jihovýchodně od Brna na řece Dyji, poblíž hranic s Rakouskem a Slovenskem. Má rozlohu 77,11 km² a žije zde přibližně 25 tisíc obyvatel. Břeclav je důležitým hraničním přechodem a železniční křižovatkou mezinárodního významu.

 

 

Břeclav: most a křižovatka u splavu

Břeclav: most a křižovatka u splavu


Podivej se na - http://www.k-soft.cz/webcam1/index.htm

Clear

-3°C

Břeclav

Clear
Humidity: 71%
Wind: NNE at 22.53 km/h
Saturday
Partly cloudy
-5°C / -1°C
Sunday
Sunny
-8°C / -4°C
Monday
SP_WEATHER_BREEZY
-8°C / -5°C

 

Full screen pb Geolocalisation bp

 

 

Historie

Z několika lokalit v katastru dnešní Břeclavi osídlených už v pravěku je nejvýznamnější Pohansko (v lesích jihovýchodně od města), které bylo významným velkomoravským hradiskem. V průběhu 10. století bylo opuštěno.

Pravděpodobně v 1. polovině 11. století založil kníže Břetislav I. pohraniční hrad pojmenovaný po něm – odtud jméno Břeclav, který byl poté jedním z nejvýznamnějších správních center Moravy. Tou dobou je zmiňováno jako Laventenburch. Ve 13. století, kdy jej získala královna Konstancie, byla přistavěna mohutná kamenná věž. Po roce 1426 zde sídlila husitská posádka. Ve válkách 15. století bylo zničeno nedaleké stejnojmenné městečko, jehož obyvatelé se stáhli do bezprostřední blízkosti hradu, kde založili (v místě dnešního centra) městečko nové, nazvané Nová Břeclav – původní lokalita nese od té doby označení Stará Břeclav.

V 1. polovině 16. století získali hrad i Novou a Starou Břeclav Žerotínové; hrad přestavěli na renesanční zámek. Jeden ze členů rodu, Ladislav Velen ze Žerotína (1589–1622) se zúčastnil stavovského povstání po roce 1618, za což mu bylo břeclavské panství konfiskováno. Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové, vlastnící sousedních Valtic a Lednice. Za válek s Osmanskou říší a následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. V rámci rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, které daly vzniknout tzv. Lednicko-valtickému areálu, byl břeclavský zámek, který nebyl sídelním, přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu.

 

breclav-nakupni-centrum
Zobrazit WEBKAMERU - Břeclav: nákupní centrum Billa - Lidl - Penny Market

 

Mezníkem v rozvoji Břeclavi bylo zavedení železnice (Severní dráhy císaře Ferdinanda) – první vlak přijel 6. června 1839 – a následné vybudování prvního železničního uzlu v Rakousku (1841). Tím byla umožněna industrializace (v následujících letech vznikl cukrovar, pila, v blízké Poštorné cihelna a chemická továrna), železniční uzel se zázemím byl dále rozšiřován (1872 trať na Mikulov, 1900 na Kúty, 1901 do Lednice). Roku 1850 se Břeclav stala sídlem soudního okresu, a v září 1872 byla povýšena na město. Postupně vzrůstaly nacionálně laděné spory (ve městě byla ovšem českojazyčná většina), projevující se zejména ve školství a posléze v boji o radnici po 28. říjnu 1918.

Připojením Valticka (1920) se staly součástí Československa také dolnorakouské obce Poštorná (její součástí byla i menší západní část moderního katastrálního území Břeclav s areálem dnešní břeclavské nemocnice) a Charvátská Nová Ves. Dosud samostatné obce Stará Břeclav a Břeclav-židovská obec sloučeny s Břeclaví. Podle mnichovské dohody bylo město – národnostně velkou většinou české, ovšem se strategickým významem – připojeno k Německu. V rámci správních reforem v roce 1949 se Břeclav stala sídlem politického okresu. Územní reorganizace v roce 1960 zrušila okresy Mikulov a Hustopeče a připojila je k Břeclavi, která se pro ně stala okresním městem. V letech 1974 a 1976 byly připojeny sousední obce Poštorná, Charvátská Nová Ves a Ladná a značné části ve středu města byly přestavěny v dobovém duchu (panelová sídliště). Od konce 80. let začal útlum průmyslu v Břeclavi. Roku 2006 se znovu osamostatnila místní část Ladná.

 

Aeroklub - Letiště Břeclav

Ladná › West: Breclav Aerodrome LKBA

 

Doprava

Železnice

Břeclav je železničním uzlem evropského významu. Kříží se tu I. a II. železniční koridor (zde tratě SŽDC č. 250 a 330), po nichž je vedena dálková osobní i nákladní doprava ve směrech Brno – Praha – Berlín – Hamburk, Přerov – Ostrava – Polsko, Bratislava – Budapešť (– Bělehrad) a Vídeň – Graz / Villach.

Významná je i lokální osobní železniční doprava (vedle zmíněných tratí ještě Trať 246 směr Mikulov a Znojmo), od roku 2008 začleněná do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (železniční linky R5, S3, S53, S8 a S9). Na regionální trati 247 Břeclav – Lednice je sezónní turistický provoz.

Kromě hlavního nádraží se na území Břeclavi nacházejí ještě železniční stanice Boří les a Poštorná, železniční zastávka Charvátská Nová Ves a na okraji katastru ještě nákladní nádraží Hrušky.

Silnice

Břeclav je také významnou silniční křižovatkou; kolem města vede dálnice D2 (Brno – Bratislava, E65), která se tu kříží na exitu 48 se silnicí I/55 (Olomouc – Hodonín – Břeclav – hraniční přechod Poštorná/Reintal do Rakouska). Na ní se v Poštorné napojuje silnice I/40 z Mikulova. Do exitu 48 je napojena i silnice II/425 od Hustopečí, která dále pokračuje z Břeclavi na Lanžhot. Územím města prochází i silnice III. třídy:

Současná dopravní situace v Břeclavi je problematická, především z důvodu existence jediné silniční komunikace pro dopravu mezi místními částmi i pro tranzit. Výstavbu jakéhokoli alternativního spojení ztěžuje náročný lužní terén v bezprostředním okolí zástavby, stavbu obchvatu navíc dlouholeté spory o vedení dálničního spojení Brna a Vídně (přes Břeclav nebo přes Mikulov).

Říční doprava

V první dekádě 21. století se v Břeclavi rozvíjela turistická lodní doprava po řece Dyji. Vedle linek na Janův hrad a Pohansko byla roku 2009 zavedena i "městská linka" mezi Starou Břeclaví a stavidlem u Poštorné. Ve druhé dekádě 21. století je v provozu pouze linka Břeclav – Janův hrad.

Školství

V Břeclavi sídlí několik středních škol, z toho veřejné:


a soukromé:

Dále se zde nachází řada základních škol (obou stupňů), mateřských škol a základní umělecká škola.

 

Lednice na Moravě - webkamera

Lednice › South-East: Zámek

 

Pamětihodnosti města a okolí

Pozdně romantická tvorba lichtenštejnské stavební kanceláře, typickým rysem režné cihlové zdivo a glazovaná keramika z poštorenské knížecí cihelny (později Poštorenské keramické závody, založeno 1867):

 

Další zajímavosti:

 

Střed Břeclavi je rozložen na několika ostrovech vymezených Dyjí, Poštorenskou Dyjí a Mlýnským náhonem. Na území města se nachází také několik jezírek, která jsou napájena jen spodní, dešťovou, případně povodňovou vodou, a několik umělých vodních ploch, z nichž největší je rybník Včelínek.


Zdroj: WIKIPEDIA