Seznam míst na mapě

Super User  |  Zobrazení: 2789

Tallinn

(Hlavní město)

   

10140 Tallin
Tallinna linn Estonsko

www.tvglobe.info

Tallinn (česky zřídka též Tallin nebo Talin, dříve rovněž Revel, německy dříve Reval, švédsky dříve Lindanäs) je hlavní město Estonska a přístav na jižním pobřeží Finského zálivu Baltského moře.

Památky

Tallinn patří k turisticky nejnavštěvovanějším evropským městům. Hlavním turistickým cílem je Staré Město s hradním vrchem Toompea. Právě toto historické jádro města bylo v roce 1997 zapsáno na listinu světového dědictví UNESCO.

Staré město
Historicky a architektonicky nejcennější částí Tallinnu je Vanalinn (Staré město), do značné míry zachovalé středověké hanzovní město – udává se, že v hranicích Starého Města si přibližně dvě třetiny budov zachovaly svůj vzhled, vytvořený ve 13. až 17. století. Dochována je též více než polovina městského opevnění s věžemi a branami a později dobudovanými předsunutými bastiony. Nejstarší dochované části hradeb pocházejí ze 13. století, většina věží ze 14. a 16. století, dnes dochované brány z 15. století. Nejznámější jsou věže zvané Kiek in de Kök („Pohled do kuchyně“, 1475 a poté přestavba na poč. 16. století) a Paks Margareeta („Tlustá Markéta“, 1510–1529).
Ze sakrálních staveb Starého Města jsou nejvýznamnější gotický kostel sv. Mikuláše (Niguliste kirik) ze 13. století s mohutnou věží tyčící se těsně vedle hradního vrchu, kostel sv. Ducha (Püha Vaimu kirik) ze 14. století se štíhlou věží, vybavený pozdně gotickým dřevěným oltářem (1483) od Bernta Notkeho, a kostel sv. Olafa (Oleviste kirik), doložený již ve 13. století a koncem 15. století zcela přestavěný, jehož gotická věž o původní výšce 159 m byla svého času pravděpodobně jednou z nejvyšších staveb v Evropě i na světě, avšak v důsledku několika požárů a následných přestaveb se postupně snížila na dnešních pouze 123 m. Pozornost zasluhují též budovy dominikánského kláštera sv. Kateřiny původně ze 13. století a kostel sv. Michala, původně klášterní cisterciácký kostel ze 13. století, přeměněný na pravoslavný kostel v roce 1716, s vyřezávaným barokním ikonostasem z roku 1720.
Ze světských budov jsou památkově nejcennější gotická radnice s věží a vyřezávanými ozdobnými lavicemi v sále magistrátu ze 14. – 15. století, gotický dům Velké gildy s dvojlodním sálem s křížovou klenbou z 15. století a ze stejného období dům Gildy sv. Olafa, gotické obytné domy (např. komplex tří domů Tři sestry) a renesanční dům Bratrstva černohlavých z roku 1597. Tallinn se také pyšní nejdéle fungující lékárnou v Evropě, Radniční lékárnou (Raeapteek), která je v provozu pravděpodobně již od roku 1415.

Toompea
Dnes zpravidla za součást Starého Města počítaný hradní vrch Toompea (estonsky Chrámová hlava) žil po staletí vlastním životem jako samostatně spravované sídlo, na „dolním městě“ Tallinnu nezávislé a s ním i soutěžící a soupeřící.
Charakter Toompey jako samostatného královského a posléze řádového hradu dodnes připomíná mohutné opevnění ze 13. až 16. století. Jádrem hradního vrchu je Väike linnus, tedy Malý hrad, hrad v užším smyslu slova a na rozloze nejstaršího dánského hradu, dnes tvořený budovou konventu a hradním zámkem, v němž sídlí estonský parlament, a přilehlou částí opevnění, jíž dominuje 50,2 m vysoká věž Dlouhý Heřman (Pikk Hermann), na jejíž vrchol se v současnosti denně vztyčuje estonská vlajka.
Hradem v širším slova smyslu je Suur linnus, tedy Velký hrad, vlastně celá hradní čtvrť, zahrnující řadu architektonicky cenných církevních a správních objektů a obehnaná opevněním, navazujícím na opevnění Malého hradu. Srdcem této čtvrti je gotická katedrála Panny Marie, jejíž dějiny sahají do roku 1219, kdy byl na jejím místě postaven jednoduchý dřevěný kostel. Ten byl ještě během 13. století nahrazen jednolodním kamenným, a ten v první polovině 14. století halovým trojlodním. Do podoby blízké dnešní, tedy ve trojlodní baziliku, byl chrám přestavěn ve 30. až 60. letech 15. století. Po požáru roku 1684 byl kostel během několika desítek let obnoven a doplněn barokními prvky, 1778-1779 byla přistavěna barokní věž. V interiéru kostela zasluhují zvláštní pozornost četné náhrobky a epitafy ze 13. až 19. století, mj. renesanční náhrobek Ponta de la Gardie, švédského místodržícího v Estonsku, z roku 1585.
V prostoru Velkého hradu se dále nachází dům někdejší katedrální školy (Toomkool), původně ze 14. století, nově postavený v 17. a přestavěný v 19. století, mariánská gilda (Püha Maarja gild) z 15. až 19. století, dům rytířstva (Rütelkonna hoone) ze 17. až 19. století a řada dalších administrativních a obytných budov, většinou přestavěných klasicistně. Na jižním okraji hradního vrchu se tyčí z daleka viditelný pravoslavný chrám Alexandra Něvského, postavený na přelomu 19. a 20. století jako symbol ruské moci nad mocenským centrem země.

 

 

Display the map
Full screen pb Geolocalisation bp

Komentáře na Facebooku

Video

Tallinn

Comments

Přidat komentář

Dodržujte pravidla slušné, smysluplné a tolerantní diskuze | Follow the rules of decent, sensible and tolerant discussion | Befolgen Sie die Regeln des guten, sinnvolle und tolerante Diskussion | Suivez les règles de discussion décent, sensible et tolérante | Siga las reglas de discusión decente, sensible y tolerante | 遵循得體,理智和寬容的討論規則 | Соблюдайте правила достойного, разумного и толерантного обсуждения | 、まともな賢明かつ寛容な議論のルールに従ってください

Bezpečnostní kód
Obnovit